Školní koně - k zamyšlení

Nedávno jsem při brouzdání se špinavými vodami internetu narazila na jedno moc milé povídání o školních koních. Přikládám vám k zamyšlení jak originál, tak překlad textu, a třeba se na naše oddílové koníky budete dívat trochu jiným okem. :) 

Text byl převzat z facebookového profilu Deanny Corby, jejíž myšlenky a příspěvky můžu jen doporučit k přečtení. :)

Don't forget the school horse that made you. 

The patient soul that tolerated your bouncing while you figured out how to sit the trot. 

The kind mare that didn't walk off when you fumbled with the bridle. 

The sweet gelding that picked up the correct canter lead even though your body was telling him to do the exact opposite. 

The saintly angel that never spooked, which is a good thing because your balance was precarious at best because you only rode once a week. 

Too often we forget where we came from. We move on to the next chapter in our lives and say, "Oh my gosh, I'm learning so much! I'm going so far! I could never do this kind of work on that old school horse!" 

But that school horse gave you the confidence to move forward. That school horse took care of you and allowed you to take the time you needed to find your way. You couldn't have become the rider you are today without that old, dumpy school horse. 

Nezapomeňte na školního koně, který vás utvářel. 

Na tu trpělivou duši, která tolerovala vaše poskakování, když jste se snažili přijít na to, jak sedět v pracovním klusu. 

Na tu laskavou klisnu, která neodešla pryč, když jste bojovali s nasazením uzdečky. 

Na toho sladkého valacha, který správně nacválal, ačkoliv vaše tělo mu říkalo, ať udělá naprostý opak. 

Na toho anděla strážného, který se nikdy nevyděsil, což bylo dobře, protože vaše rovnováha byla přinejmenším nejistá, jelikož jste jezdili jen jednou v týdnu. 

Až příliš často zapomínáme, odkud vlastně pocházíme. Posunujeme se k dalším kapitolám našeho života a říkáme: "Bože, tolik se toho učím! Dostávám se tak daleko! Nikdy bych nemohl takhle pracovat s tím starým školním koněm!" 

Ale ten školní kůň vám dál dostatek sebevědomí, abyste mohli jít dál. Ten školní kůň se o vás postaral a dal vám tolik času, kolik jste potřebovali, pro nalezení vlastní cesty. Nikdy byste se nestali jezdcem, jakým jste dnes, bez toho starého tlustého školního koně.